Diagnostika atrézie jícnu
Atrézie jícnu (AJ) je vada, která je bez chirurgické úpravy neslučitelná se životem, protože pacienti nemohou přijímat stravu. Při dolní TE píštěli se navíc žaludeční obsah dostává do průdušnice a do plic, opakovaná vdechnutí a zápaly plic by mohly vést k dechovému selhání a k úmrtí pacienta.
Diagnostika AJ není obtížná. Velká část maminek dětí měla zmnožené množství plodové vody. Dítě má po narození zvýšené slinění, kašel, zrychlené dýchání a nedostatek kyslíku (hypoxii).
Při podezření na AJ se lékaři pokusí zavést nasogastrickou sondu. Při atrézii naráží sonda ve vzdálenosti asi 10–15 cm od nosních průduchů na odpor, nebo se může v horním pahýlu stočit. Je-li na rentgenovém snímku hrudníku sonda s kontrastním pruhem stočena v horním úseku jícnu, je skoro jisté, že se jedná o AJ. Při přítomnosti vzduchu v žaludku a střevech je přítomna dolní TE píštěl nebo jde o typ s horní a dolní TE píštělí. Není-li na snímku břicha vzduch v trávicím traktu, jedná se o AJ bez píštěle nebo s horní TE píštělí.
Dítě s podezřením na AJ nebo s již potvrzenou diagnózou je odesláno s lékařským doprovodem k dalšímu vyšetření a léčení na specializované pracoviště. Před transportem se zavede do horního pahýlu jícnu sonda k odsávání slin.
Po stanovení diagnózy AJ je nutné vyloučit přidružené anomálie. Přidružené vrozené anomálie se vyskytují až u 50% pacientů s AJ. Asi polovina těchto dětí má porodní hmotnost nižší než 2,5 kg. Nejčastějšími přidruženými vadami jsou vrozené srdeční vady, vady močového a pohlavního ústrojí, vady žaludku, dvanáctníku, střev a konečníku a vady kostí.
Některé jsou patrné při prvním vyšetření (atrézie konečníku, vady končetin). Při dalším vyšetření mohou pak být na rentgenovém snímku hrudníku a břicha patrné vady obratlů, žeber a kostry, a v oblasti dvanáctníku (duodena) a žaludku mohou být vidět dvě vzduchové bubliny značící atrézii duodena. Zvětšený srdeční stín může znamenat vrozenou srdeční vadu. Dalším vyšetřením je echokardiografie ke zjištění vrozených srdečních vad a sonografie břicha ke zjištění vad ledvin a močových cest.
Chirurgická úprava AJ není urgentní výkon. Důležitější je zhodnotit celkový stav dítěte, přítomnost přidružených vad, porodní hmotnost atd. Nízká porodní hmotnost není důvodem k odložení operace. Dalším významným faktorem je vrozená srdeční vada. U donošených novorozenců bez kritické srdeční vady a bez zápalu plic se v případě AJ s dolní (horní i dolní) TE píštělí zpravidla ihned přistoupí ke spojení jícnu. Pacienti s kritickou srdeční vadou, těžce nedonošení anebo se zápalem plic jsou rizikoví pro operační výkon a jejich operace se odloží na dobu po stabilizaci stavu.