Slovníček

Slovník  častých pojmů a zkratek, se kterými jste se mohli setkat v době těhotenství nebo se můžete setkat na chirurgii a JIP:

AJ(AE): atrézie jícnu; atrézie znamená vrozená neprůchodnost může být nejen jícnu, ale např. střeva, močovodu, apod. Jícen – viz. dále

Amniocentéza (AMC, odběr plodové vody): lékařský úkon prováděný u těhotné ženy, cílem bývá potvrzení nebo vyloučení podezření na vrozenou poruchu u nenarozeného dítěte. Podstatou amniocentézy je nabodnutí amniové dutiny plodu a nasátí plodové vody pod kontrolou ultrazvuku. Plodová voda obsahuje buňky plodu a také látky, které mohou poukázat na přítomnost vrozené vývojové vady. Plodová voda se proto vyšetřuje především biochemicky a geneticky.

Analgetikum: jakákoli látka z rozmanité skupiny léčiv používaných k úlevě od bolesti a k dosažení analgesie (tj. stav bez bolesti).

Anastomóza: spojení (většinou chirurgicky vytvořené) dvou částí orgánu např. jícnu, střeva, cév nebo nervů.

Anémie: chudokrevnost – snížený počet červených krvinek. V důsledku toho je snížena schopnost krve dodávat kyslík tkáním.

Anestézie: česky znecitlivění – buď úplné – tzv. celková anestézie, spojená s léky navozenou ztrátou vědomí (tzv. umělý spánek – odtud starší nepřesný název narkóza), nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestézie) za pomocí léků. Umožňuje bezbolestné provedení lékařského zákroku nebo operace.

Apnoe: přestávka v pravidelném dýchání. Opakované apnoe se mohou vyskytovat u nedonošených dětí jako jeden z projevů nezralosti, mohou být projevem počínající infekce, mohou být také vyvolány např. léky na tlumení bolesti nebo léky na uklidnění (sedativy).

Aspirace: vdechnutí tekutin např. mléka , žaludečního obsahu do plic.

Centrální žilní katétr (CŽK/Centrál): zajištění dlouhodobého žilního vstupu s možností aplikace vysokých objemů kapalin, nebo ke sledování centrálního žilního tlaku, nebo k aplikaci parenterální výživy, atd. Je to plastová hadička, která se zavádí do povodí horní nebo dolní duté žíly kanylací některé velké větve – dává se do třísla, na krk apod.

CRP (C-Reaktivní Protein): CRP je bílkovina tvořená v játrech, jejíž množství začne stoupat, když se v těle objeví zánět. Hladina CRP v krvi je u zdravého člověka velmi nízká – méně než 6 miligramů na litr [mg/l]. U významnějšího zánětu vystoupí jeho hladina na mnohem vyšší hodnoty, často desítky či stovky mg/l. Vysoká je i rychlost nárůstu CRP, významně zvýšených hodnot CRP dosáhne již několik hodin po začátku zánětlivé reakce. Velký význam má to, že u infekčních procesů hodnota CRP 6-40 mg/l odpovídá spíše virové infekci, hodnota CRP větší než 40 mg/l se vyskytuje častěji u infekcí bakteriálních. Příčinou zánětu nemusí být jen infekce (virová bakteriální nebo kvasinková), ale například i operace, velký krevní výron, poranění. CRP může pomoci rozhodnout, zda v léčbě zánětu použít antibiotika, změny hodnoty CRP ukazují na účinnost léčby apod.

CT (computerová tomografie): metoda zobrazení určité oblasti těla nebo orgánu pomoci rentgenových paprsků. Poskytuje velmi podrobný obraz. Vyšetření probíhá asi 10-15 minut a je třeba, aby vyšetřovaný ležel zcela klidně, proto se u malých dětí musí provádět v celkové anestézii (narkóze).

CTG: Kardiotokografie neboli CTG (KTG) vyšetření, slangově „pásy“, „ozvy“ nebo také „monitor“ je přístrojové monitorování srdeční činnosti plodu a děložních kontrakcí. Tyto parametry jsou zaznamenávány a z výsledného grafu lékař nebo porodní asistentka ihned poznají, jak se miminku uvnitř matčina těla daří. Metoda umožňuje včas diagnostikovat poruchy děložní činnosti nebo nitroděložní ohrožení plodu například nedostatkem kyslíku tak, aby mohla být se včas podniknuta vhodná opatření.

Cyanóza: stav, kdy je kůže, rty, nehtová lůžka zbarvena šedomodře, ukazuje na snížený obsah kyslíku v krvi.

Dehiscence: rozestup, obvykle rány např. operační. Dehiscencí anastomózy jícnu je myšlen rozpad spojení pahýlů jícnu po sešití, dehiscence může být částečná nebo úplná. Drobná dehiscence se může sama spontánně zhojit, větší dehiscence vyžaduje chirurgické řešení.

Dilatace: obecně rozšíření, roztažení, zvětšení. Dilatace jícnu u dětí je vhodná v případě zúžení jícnu (stenóza, striktura), aby dítě mohlo polykat běžnou stravu a spočívá v tom, že je v celkové anestézii zavedena do jícnu tenká hadička (katétr), na které je balónek. Balónek se při dilataci postupně plní kontrastní látkou a rentgenuje, aby operatér viděl průběžně stav jícnu a podle „ochoty“ zúžení roztahovat se, lékař rozhodne, do jaké míry balónek naplní a jak jícen v místě zúžení roztáhne. Někdy je vhodnější pevnou strikturu roztahovat na několikrát, než aby došlo k nežádoucímu poškození jícnu. Malé poranění jícnu je však běžné, rychle po výkonu se srovná. Na konci výkonu je zavedena nasogastrická sonda, která usnadní stravování dítěte v době po výkonu a zpravidla následující den se odstraní. Dnes se praktikuje téměř výhradně tato tzv. balónková dilatace, dříve se prováděla tzv. dilatace bužiemi – zasouvání postupně několika bužií (pryžová hadička) vedle sebe do jícnu, čímž se jícen roztahoval „naslepo“ – bez průběžné kontroly pod rentgenem. Dnes se používá spolehlivější a bezpečná balónková dilatace.

Distální: vzdálený, umístěný na opačné straně, než je počátek. Opakem je proximální. Distální část jícnu je dolní pahýl, proximální je pahýl horní.

Dumping syndrom: je komplikace vznikající někdy po operaci náhrady jícnu žaludkem. Projeví se krátce po jídle zažívacími obtížemi a výraznou slabostí, někdy až pocity na omdlení. Souvisí se zmenšenou kapacitou žaludku a jeho rychlým vyprazdňováním do střeva. Doporučuje se zejm. úprava diety, omezení příliš slaných nebo sladkých jídel, příjem potravy častěji a v menších dávkách.

Více v článku: Operace AJ s dolní TE píštělí a bez píštěle, v části Náhrada jícnu.

ECHO (Echokardiografické vyšetření): ultrazvukové vyšetření srdce. Ultrazvuk je zvuk o velmi vysoké frekvenci, který lidské ucho neslyší. Je vysílán a přijímán ultrazvukovou sondou. Odrazy ultrazvuku ze srdce jsou analyzovány přístrojem a převedeny na pohybující se obrázek srdečních stěn a struktur (např. srdečních chlopní). Vyšetření tak umožňuje zobrazit jednotlivé srdeční oddíly a chlopně, jejich strukturu, velikost a funkci.

EKG: Elektrokardio­grafie je vyšetření, při kterém přístroj snímá elektrickou aktivitu srdce. Impulsem pro stah jakékoli svalové buňky je v podstatě změna elektrického napětí mezi vnějškem a vnitřkem buňky. Elektrické změny v průběhu srdeční práce se šíří až na povrch těla (jde řádově o milivolty), kde se při vyšetření EKG snímají pomocí elektrod. Stejného principu využívá monitor srdeční činnosti.

Endoskopie: je vyšetřovací metoda tělních dutin a dutých orgánů. Kromě pohledu umožňuje také odběr vzorků (biopsii) k dalšímu vyšetření. Do těla se endoskop zavádí zpravidla přirozenými otvory (např. ústy, konečníkem). Je to tenká hadička, na jejímž konci je světlo a kamera. Endoskopie je pro pacienta poměrně málo zatěžující, u malých dětí je však potřeba ji provádět v narkóze. Druhy endoskopie jsou např. gastroskopie – vyšetření dráhy jícnu, žaludku a duodena (dvanáctníku), provádí se i samostatná esofagoskopie (vyšetření jícnu), bronchoskopie – vyšetření trachey (dýchací trubice) a plicního prostoru, kolonoskopie – vyšetření tlustého střeva nebo rektoskopie – vyšetření konečníku.

Enterální výživa: výživa podávaná do trávicího traktu (x parenterální výživa – podávaná do žíly).

Erytrocyty: Červené krvinky jsou nejběžnější krevní buňky. Jejich funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Červené krvinky se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí. Vznik červené krvinky trvá zhruba sedm dní a její životnost je 100 – 120 dnů.

Esofagogram (lidově též „kontrast“, „pasáž“, „esofag“): rentgenové vyšetření, při kterém se sleduje pohyb spolknuté kontrastní látky (baryum nebo jodová kontrastní látka) jícnem. Slouží k zobrazení jícnu za účelem zjištění změn nebo odchylek od normálního stavu.

Fundoplikace: viz. Gastroesofageální reflux (GER)

Gastroesofageální reflux (GER): je zpětný tok žaludečního obsahu ze žaludku do jícnu. Zde dochází k dráždění sliznice jícnu. Vyšetření se provádí několika způsoby: endoskopicky (gastroskopie), pomocí rentgenu polknutím kontrastní látky (zda se vrací ze žaludku do jícnu) nebo měření kyselosti v jícnu (pH metrie jícnu) – na 24h je zavedena nosem do žaludku sonda, která měří pH v oblasti přechodu jícnu do žaludku. Neléčený GER může kvůli působení žaludečních šťáv na sliznici jícnu zhoršovat stav jícnu a tak vést k jeho zánětům, ke krvácení, případně až k jeho zúžení (stenóze) a zvýšit riziko vzniku zhoubného bujení. Může se objevit i kašel, chraptění, průduškové a plicní komplikace. Léčba GERu je konzervativní: vhodná strava, zvednutá poloha po jídle a na spaní a omezení poloh, při kterých se může samospádem obsah žaludku vracet do jícnu. GER se léčí léky podporujícími peristaltiku střev a posun potravy ze žaludku a léky na snižování agresivity žaludečních šťáv (obsahující Omeprazolum – např. Helicid). Léky neobnovují antirefluxní mechanismy mezi jícnem a žaludkem, mají zpravidla za cíl snížit tvorbu žaludečních kyselin a posílit peristaltický pohyb trávicího traktu v žádaném směru. Pokud je GER závažnější a konzervativní léčba nemá dostatečný efekt, je tu i léčba chirurgická: v celkové narkóze se při operaci vytvoří manžeta (tj. řasa na žaludku, která je přišita kolem jícnu a funguje jako jednosměrný ventil) – tzv. fundoplikace. Cílem operace je odstranění samotné příčiny refluxu.

Gastrostomie, Gastrostomická sonda (Gastro): k zajištění výživy je operativně vytvořen umělý vstup do žaludku přes břišní stěnu. Existuje technika chirurgická a endoskopická. Do žaludku je zavedena hadička (sonda) k podávání výživy. Jedním z používaných typů sondy je tzv. Foleyův katetr – hadička se zdvojeným vnějším koncem. Jeden vstup slouží k podávání stravy, druhý s ventilem k naplnění balónku na konci katétru tekutinou. Naplněný balónek brání vytažení katétru ze žaludku.

Hypoxie: nedostatek kyslíku.

Infúze: dodávka tekutin a léků pomocí tenké trubičky zavedené do žíly.

Intravenózní aplikace: způsob vpravení tekuté látky přímo do žíly či tepny. Může být jednorázová (injekce) nebo kontinuální, tj. déle trvající (infuze). Slovo intravenózní znamená jednoduše do žíly. V porovnání s ostatními způsoby vpravování látek do těla je intravenózní aplikace nejrychlejším způsobem. Některé léky, stejně tak jako krevní transfuze, mohou být aplikovány pouze intravenózně.

Jejunostomie (jejuno): obdoba gastrostomie, s rozdílem, že jejuno není zavedeno do žaludku, nýbrž do tenkého střeva. (jejunum-část tenkého střeva). Jejuno je pouze hadička, nemá na konci balónek, může snadněji dojít k vytažení. Složitější je i krmení, je třeba speciální výživa, neboť neprobíhá trávicí proces v žaludku. Navíc krmení probíhá podstatně déle, stravu nelze dávkovat tak rychle jako u gastra, je třeba speciální pumpy.

Jícen (esophagus): je úsek trávicí trubice, spojující hltan a žaludek. U dospělého člověka je dlouhý asi 25 cm. Jeho průměr je kolem 1,5 cm. U novorozenců je dlouhý asi 10 – 12 cm a široký asi necelý 1 cm. Je tvořen svalovinou (v horní polovině příčně pruhovanou a v dolní hladkou), která je pružná a velikost mění podle polknutého sousta. Je uložen za průdušnicí. Ve střední části krku probíhá nalevo od průdušnice, postupuje hrudní dutinou prostorem mezi levou a pravou plící, otvorem v bránici projde do břišní dutiny, kde vstoupí do žaludku.

Kanyla nebo katétr event. sonda: tenká trubička, která se zavádí do cév (tepen a žil), tělních dutin, dutých orgánů (močového měchýře, žaludku, mozkové komory apod.), obvykle slouží k podávání tekutin a léků, odvádění nahromaděného obsahu, odběrům krve, moči, měření krevního tlaku, provádění dýchání přístrojem, podávání kyslíku apod. Existuje řada různých druhů kanyl, pro různé účely se hodí odlišné kanyly.

Laparoskopie: vyšetřovací metoda nebo operační technika. Laparoskopické výkony jsou označovány za metody minimálně invazivní chirurgie. Díky speciálnímu přístrojovému a nástrojovému vybavení je možné, z jednoho nebo více vpichů, operovat v břišní dutině bez nutnosti jejího širokého otevření. Laparoskopicky je možno provádět i náročnější operační výkony, jimiž jsou např. operace přechodu jícnu v žaludek při refluxu žaludečních šťáv (fundoplikace), jiné operace žaludku a střev apod. Laparoskopie u dětí se vždy provádí v celkové anestézii, po důkladné dezinfekci okolí je proveden první miniřez nad nebo pod pupíkem. Tímto řezem se zavádí jehla, pomocí které se do dutiny břišní aplikuje oxid uhličitý. Tím se břicho „nafoukne“ a zvětší se tak prostor pro manipulaci s nástroji a přístroji, které jsou k provedení diagnostického vyšetření nebo léčebného zákroku potřeba.

Leukocyty: Bílé krvinky jsou krevní buňky, které se podílí na fungování imunitního systému. Bílé krvinky zpravidla mají schopnost bojovat proti virům a bakteriím, ale i nádorovým buňkám a vůbec všem organismu cizím materiálům. V lidské krvi je bílých krvinek mnohem méně než červených krvinek, zrají především v kostní dřeni, ale dále také v brzlíku i jinde. Pokud bílé krvinky nefungují tak, jak mají, může to vyvolat vážná onemocnění.

Lumen: vnitřek trubicovitého orgánu, zejm. cévy, jícnu, průdušky, močovodu, střeva aj.

Magnetická resonance (MRI): metoda zobrazení určité oblasti těla nebo orgánu pomocí magnetického pole a elektromagnetického vlnění. Nenese tedy žádná rizika způsobená zářením. Podstatou barevného odlišení jednotlivých tkání je jejich rozdílné chování při stejném vnějším působení. MRI poskytuje velmi podrobný obraz. Vyšetření probíhá asi 15 – 30 minut a je třeba, aby vyšetřovaný ležel zcela klidně, proto se u malých dětí musí provádět v celkové anestézii (narkóze).

Nasogastrická sonda (NGS/sonda): Nasogastrická sonda je elastická trubice z plastické hmoty malého průměru zavedená nosem do žaludku (tzv. orogastrická sonda je zavedena ústy) a slouží k zajištění výživy pacienta nebo odvádění obsahu žaludku při poruše průchodnosti zažívacího ústrojí. Zevní část nasogastrické sondy se připevní náplastí pod nosem. Je-li NGS používána ke krmení, musí být vnější konec v době neužívání sondy uzavřen, aby se žaludeční obsah nedostával ven.

Parenterální výživa: umělá výživa podávaná do žíly – obsahuje všechny potřebné živiny.

Per os: ústy, orálně, perorální aplikace (užití či užívání ústy).

Pneumonie: zápal plic.

Pneumotorax: nahromadění vzduchu v uzavřeném prostoru obklopujícím plíce. Traumatický pneumotorax vzniká při proděravění hrudní stěny nebo při poranění jícnu, průdušek či zlomenině žeber. Ventilový neboli tenzní pneumotorax vzniká tzv. ventilovým mechanismem, kdy při nádechu proniká do hrudníku vzduch a při výdechu se rána uzavírá, čímž se vzduch hromadí uvnitř. Tento typ pneumotoraxu je nejnebezpečnější, protože vzduch hromadící se v dutině hrudní postupně utlačuje orgány na nepostiženou stranu, čímž se utlačuje i druhá plíce, zhoršuje funkce srdce a hrozí poškození velkých cév. Malý pneumotorax bez výrazných dechových obtíží není třeba léčit, stačí pouze pozorování s případnou podporou kyslíkem, nebo jej lze zmenšit odsátím vzduchu punkcí přes hrudní stěnu. Rozsáhlejší pneumotorax je třeba drénovat, tedy postupně za nízkého tlaku odsávat vzduch. Při selhání výše uvedených metod je na místě chirurgický zásah.

Proximální: viz Distální.

RTG: rentgenové vyšetření

Saturace: obecně nasycení, zde kyslíkem. Okysličený podíl z celkového obsahu hemoglobinu v krvi je mírou zásobení krve kyslíkem, udává se v procentech. K jejímu měření slouží saturační čidlo, červená kontrolka připevněná u novorozenců a malých dětí nejčastěji na nožičce.

Sepse: je celková reakce organismu na infekci. Stav se může rozvinout do těžké sepse a dále do septického šoku spojeného s poruchou funkce nebo se selháváním jednoho nebo více orgánů. Sepse bývá označována termínem „otrava krve“.

Sonografie (Sono): ultrazvukové vyšetření (UTZ) – Ultrazvuk je akustické vlnění, jehož frekvence leží nad hranicí slyšitelnosti lidského ucha.

Stenóza: zúžení průsvitu dutého orgánu (střeva, jícnu), nejčastěji vrozené.

Stomie: vytvoření dočasného nebo trvalého vývodu některého dutého orgánu na povrch těla. Nejčastěji jde o vývod tlustého střeva. Jiné druhy stomií jsou např.: ileostomie – vývod tenkého střeva, urostomie – močových cest, esofagostomie – jícnu nebo tracheostomie – průdušnice. Vytváří se chirurgicky při onemocnění nebo poškození některého orgánu trávicí, dýchací nebo vylučovací soustavy.

Striktura: chorobné zúžení průsvitu dutého orgánu, zejm. zjizvením.

TE: tracheoesofageální – související s průdušnicí (trachea) a jícnem (esofagus).

TEP (nebo TEF): tracheoesofageální píštěl – píštěl (fistula) je abnormální spojení nebo průchod (tzv. komunikace) mezi dvěma dutými orgány, které se za normálních okolností nemohou spojit nebo spojení mezi dutým orgánem a povrchem těla. Zde jde o spojení jícnu a průdušnice.

Thorakotomie (torakotomie): chirurgické otevření hrudní dutiny (laparotomie – chirurgické otevření dutiny břišní).

Trachea: tj. průdušnice navazuje na chrupavku hrtanu a svým průběhem přibližně sleduje zakřivení páteře. Vzduch, který tudy prochází, se zde také čistí pomocí řasinek, které zachytávají nečistoty a pomocí hlenu vytlačují ven z průdušnice. Trachea se větví na pravou a levou průdušku, které vstupují do plic. Průduška (bronchus) slouží k vedení vzduchu z plic a do plic. Dvě hlavní průdušky se postupně dělí na síť menších průdušek a menších průdušinek (bronchioly).

Trachestomie: Tracheotomie (proříznutí průdušnice) a tracheostomie (stálý otvor v dýchací trubici se zavedenou kanylou) jsou chirurgické procedury spočívající v otevření přístupu do průdušnice a k zajištění dýchání.

Trombocyty: Krevní destičky jsou bezjaderná tělíska se schopností přilnavosti a shlukování se, které se podílí na procesu zástavy krvácení a srážení krve. Snížení počtu destiček se označuje jako trombocytopenie. Tento stav je příčinou vážných poruch srážlivosti krve.

Ventilace (Umělá plicní ventilace, UPV): metoda zajišťující dostatečnou výměnu plynů (kyslíku a kysličníku uhličitého) mezi plícemi a zevním prostředím při nedostatečném spontánním dýchání. Nejčastěji má ráz opakovaných cyklů vdechu a výdechu; vdech je zabezpečen aktivním vpravením směsi vzduchu a kyslíku do dýchacích cest a plic, výdech je pasivní.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

AlphaOmega Captcha Mathematica  –  Do the Math