Možné komplikace v souvislosti s operací atrézie jícnu
Rozpojení anastomózy (medic. Dehiscence anastomózy) – většinou se vyskytnou jen menší rozpojení, která se prokážou pouze při rentgenovém kontrastním vyšetření po operaci, na stavu dítěte se neprojevují a spontánně se zhojí. Ve velmi malém procentu případů se vyskytují velká rozpojení, která se projeví v prvních dnech po operaci respiračními potížemi a tenzním pneumotoraxem (viz. Slovník pojmů – pneumotorax). K tomuto velkému rozpojení anastomózy může dojít např. z důvodu nedostatečného prokrvení tkáně, z důvodu neopatrného zacházení s dítětem po operaci, nebo pokud bylo místo spojení pod extrémním napětím. Takovouto komplikaci je nutné akutně ošetřit.
Striktura (zúžení) anastomózy jícnu – výskyt této komplikace je častější a dochází k tomu, že jícen se více či méně výrazně zúží v místě spojení (ale je to možné i na jiném místě) a dítě má problémy s polykáním stravy. Většina striktur jícnu se řeší balónkovou dilatací a není nutná reoperace.
Recidivující TE píštěl – tato komplikace se vyskytuje zřídka a s rozvojem lékařské techniky stále klesá. Podezření na píštěl vzniká, jestliže dítě při jídle kašle, kucká, má stavy promodrání kůže či poruchy dýchání až zástavy dechu. Také se vyskytuje velké množství plynu v trávicím traktu – patrno na rentgenovém snímku břicha. Přesná diagnostika TE píštěle je obtížná. Píštěl je natolik tenká, že se při běžném polykacím vyšetření kontrastní látkou pod rentgenem nemusí ukázat. Používá se tedy kontrastní látka zavedená pomocí sondy přímo do místa předpokládaného výskytu píštěle – při přítomnosti píštěle se kontrastní látka náhle objeví v průdušnici.
Při této komplikaci je nutná další operace jícnu a průdušnice, spočívající v nalezení píštěle, jejím odstranění, a následném ošetření poranění jícnu a průdušnice.
Dysfagie – je porucha průchodu potravy během polykání, která je spojena s přechodným pocitem tlaku a pocitem váznutí nebo uváznutí sousta v jícnu. Její příčinou je porucha peristaltiky dolního pahýlu jícnu pod anastomózou, která má stejně jako sama AJ vrozený původ. Porucha se postupně během času zlepší, někdy však přetrvává do školního věku dítěte i déle.
Tracheomalacie – je chabost průdušnice (trachey), která způsobuje její nežádoucí dočasné uzavření a krátkodobou neprůchodnost. Bývá v oblasti původní TE píštěle. Většina dětí po operaci AJ má různý stupeň tracheomalacie, který způsobuje typický štěkavý kašel (TOF). Měkká průdušnice může u některých dětí způsobit tzv. asfyktické příhody, kdy dítě zešedne a může i upadnout do bezvědomí. K tomu dojde při kolapsu měkké stěny průdušnice, většinou, když se dítě usilovně nadechuje, např. při pláči nebo při kašli. Při usilovných dýchacích pohybech k sobě stěny průdušnice přilehnou a vzduch nemůže proudit do plic. Ačkoli taková příhoda vypadá velmi hrozivě, když se dítě uvolní, průdušnice se znovu otevře a stav se sám upraví. V nejtěžších případech a velmi vzácně je nutné tuto komplikaci řešit chirurgicky.
Gastroezofageální reflux (GER) – (také viz. Slovník pojmů.) Jedná se o nejčastější problém pacientů po operaci AJ. Příčinou může být porucha správné funkce dolní části jícnu, nebo posunutí žaludku a spodní části jícnu směrem vzhůru při operaci spojení s horním pahýlem jícnu nebo u některých dětí založení gastrostomie. O problému GERu pojednává dále podrobněji samostatný článek.
Milá pani Hano,
děkujeme za pochvalu, hlavní část patří paní Hance, ale všichni „spoluautoři“ stránek jsou jistě rádi, že stránky pomáhají.
K Vašemu dotazu: hlučné kašlání a další zvláštní zvuky jsou pro některé děti po operaci atrézii jícnu typické.
Existuje termín TOF kašel- TOF je zkratka pro anglický výraz pro tracheoesofageální píštěl. Trachea – průdušnice je v místě píštěle nedokonale vyvinuté, prstencovité chrupavky, které tracheu tvoří jsou měkčí než je běžné a průdušnice je v tom místě méně pevná. U některých dětí je toto místo jen krátké a nijak se neprojevuje u jiných je delší a při průchodu vzduchu nebo při kašli- t.j. velmi rychlém průchodu vzduchu dochází k různému chrčení a kašel je mnohem zvučnější – jako by byla průdušnice nemocná- postižená zánětem.
Většina dětí se těchto příznaků zbaví, růstem se zpevní okolní chrupavky a nepevné místo „drží“
Někdy takový kašel přetrvává celý život (píše o tom myslím na těchto stránkách paní Nikol – již čtyřicetiletá mladá dáma po operaci AE).
Pokud je kašel vázaný jen nebo hlavně na jídlo, může se také jednat jen o projev tracheomalacie – měkčí průdušnice, která na jícen těsně naléhá a může být průchodem sousta drážděna. Ale spojení jícnu a průdušnice je přeci jen nutné vyloučit. V takových případech zpravidla nejde o „přehlédnutou píštěl“, ale o spojení, které se vytvoří po operaci. Při hojení operační rány na jícnu a průdušnici ( anastomóza jícnu a místo po přerušení píštělek) může dojít ke !slepení obou orgánu a postupně k „proděravění jejich stěny- stehy jsou pro organismus cizí těleso, do určité míry dráždí tkáně, mohou způsobit zánět- tak nějak je možné si toto znovuobnovení spojení jícnu a průdušnice vysvětlit. Léčba je chirurgická- operace a nové ošetření stěny jícnu a průdušnice.
O TOF kašli i zovu obnovení píštěle jsou kapitolky ve složce články na těchto stránkách
Pevně doufám, že se u Vašeho chlapce o tento případ nejedná, ale kdyby náhodou přece, Vaši chirurgové by věc jistě vyřešili.
Spokojené dny a hodně štěstí při kontrole v Salzburgu. Jana K.